Chuť prázdna – Barbora Adamcová

Dospívání a nízké sebevědomí jdou často ruku v ruce. Je až děsivě snadné propadnout temnotě, která pohltí mladého člověka, i když původně působí jako někdo, kdo má všechno před sebou chytrost, sny, podporu rodiny.
Taková byla i Anna. Mladá dívka s hlavou plnou plánů, která milovala knihy, čaj a svůj nový pokojíček, kde mohla snít a číst. Všechno působilo idylicky dokud se něco nezlomilo.
Tlak okolí, nejistota, touha po uznání. V čtrnácti letech začíná mít Anna pocit, že není dost. Není dost krásná, dost zajímavá, dost „dobrá“, aby zapadla. A tak se začne měnit. Kvůli ostatním. Kvůli tomu, aby se zalíbila. Jenže kde je ta hranice mezi snahou být lepší a sebeničivým sebezapřením?
Její příběh ukazuje, jak snadno se může touha po přijetí změnit v nemoc. Jak z drobné nespokojenosti vznikne úzkost, ze které není úniku. A jak hluboce nás může zasáhnout posměch, tlak a nepochopení ať už ze strany spolužáků, nebo dospělých.
Anna naštěstí nebyla úplně sama. Po jejím boku stála kamarádka Saša věrná, podporující, upřímná. Ale i přesto se Anna trápila. Měla pocit, že Saša je se sebou spokojená, zatímco ona sama se pořád ztrácí. Hledá svou hodnotu, smysl, balancuje mezi představami a realitou.
Chuť prázdna není jen kniha o poruše příjmu potravy. Je to syrový, bolestně pravdivý pohled do duše mladého člověka, který bojuje sám se sebou, s okolím, se svými sny. Dotýká se i tématu toxických vztahů mezi vrstevníky i dospělými a ukazuje, jak málo stačí k tomu, aby vznikla psychická porucha, která může končit tragicky.
Příběh je vyprávěn jak z pohledu hlavní hrdinky (prostřednictvím deníkových zápisků), tak z pohledu vypravěče. Jazyk je čtivý, styl vyzrálý a přirozený. Vzhledem k věku autorky smekám opravdu silné dílo.
Komu bych knihu doporučila?
Každému, kdo někdy zapochyboval o sobě, o svém těle nebo o své hodnotě. Mladým lidem, kteří se hledají. A také dospělým rodičům, učitelům, komukoliv, kdo má vliv na dospívající duši.
Chuť prázdna je kniha, která zůstane v hlavě i v srdci. A připomene, že to, co na první pohled vypadá jako „pubertální výkyv“, může být ve skutečnosti volání o pomoc.


Napsat komentář